Víc nemůžu dát

Devítka

1:Pod kBůží strBmaj7ach a slepý nD#oční tmou,
ještě mám v kG7apsách vlhko z tvých dlCmaní,F 
v bBílejch krBmaj7ách tam někde nD#ad tebou vlaky se křCmíží
a na všech starejch cBestáchB+ sbírají se tGmouhy a sny
moře otevřD#ít, když už vAíc nemůžu dBát.
2:Línej stín pochoval hvězdy snad,
jen tiše zvoní tvůj dech v těch závějích,
dobře vím: není kam utíkat, a navíc nechci,
a tak ti tiše šeptám aspoň tuhletu noc,
aspoň tuhletu chvíli, když už víc nemůžu dát.
R:KD#olik mi zbývá pFohledů, než se do tmy GmotočíšG7,
hD#ad ráno ztuhlý dFo ledů svůj ráj si nCm(D#evybírF)á,
a noci rychle ubývBá,B+ po zmrzlý trávě přGmichází novej dD#en,
zůstal jsAem tu tiše stBát ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:32.493+00:00
Výsledky hledání: